Orisek.net

Po neúspěšných pokusech systémů IlikeQ, Monetky či DirectPay, kterým fungování znemožnil zákon 124/2002 Sb. O převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech z roku 2003, přichází ČSOB a Poštovní spořitelna s novým projektem platebního nástroje pro český internet, který má přinést rychlou, levnou a bezpečnou možnost internetových plateb. Přestože se i přes zákonné překážky Monetce podařilo vyjednat výjimku ČNB pro provozování platebního systému, nikdy se výraznějšího rozšíření nedočkala.

A právě protože elektronické platební systémy mohou od roku 2003 provozovat pouze subjekty s bankovní licencí, byl český internet o funkční mikroplatební systém ochuzen, což bylo hlavně v začátcích masovějšího rozvoje české e-komerce vnímáno jako překážka k ještě rychlejšímu růstu.

Někteří obchodníci vzali zavděk podporou alespoň zahraničních systémů jako PayPal, PayPay či MoneyBookers, ale těžko lze i tady hovořit o masovém využití. Pro menší částky jsou využívány mobilní platby, které však znepříjemňují relativně vysoké poplatky za využívání.

Situaci by změnit mohl PaySec, který se právě nachází v neveřejné testovací fázi.

Kde [:pejseka:] využijeme?

Kolik to bude stát?

PaySec je provozován ČSOB a Poštovní spořitelnou, jejichž klienti mají výhodu ve výběru na bankovní účet zdarma, u klientů cizích bank je účtován poplatek 3Kč při výběru. Jinak je ale systém otevřen klientům všech českých bank, vedení konta je samozřejmě zdarma, provozovatel si pouze u osobního konta strhává 1Kč při platbě v rámci systému. Z pohledu běžného uživatele tedy velice přijatelné podmínky i ve srovnání se zahraničními službami (viz. tabulka porovnání s PayPay).

Větší poplatky budou ležet na bedrech obchodníků, kteří podle dostupných informací budou mít nastaven individuální poplatkový program.

A jak to vůbec funguje?

Zatím překvapivě velice hladce. K vytvoření konta je potřeba alespoň jeden platný bankovní účet (na jedno konto lze navázat až tři), emailová adresa a mobilní telefon, na které přijdou kódy pro ověření. Nepožadují po vás adresu ani další osobní údaje. Po jejich zadání, lze konto ihned používat. Nabíjet lze platební kartou nebo převodem z běžného účtu. Nabití by mělo proběhnout do 2 dnů, záleží na bance. Já jsem si konto nabíjel z účtu Poštovní spořitelny, což bylo otázkou 2-3 hodin.

Při nákupu zboží v internetovém obchodě stačí zvolit platbu přes PaySec, poté budete přesměrováni na platební bránu, kde se autorizujete zadáním uživatelského jména a hesla, případně opsáním autorizačního kódu z SMS (lze nastavit limit, při kterém má být zasílána SMS). PaySec umožňuje také okamžité převody mezi Konty PaySec.

Vše je intuitivní a bezprostřední. Pro zrychlení práce v uživatelském rozhraní bych uvítal větší využití AJAXu.

Pokud se ČSOB podaří do systému zapojit větší počet obchodníků, není důvod PaySec nepoužívat. Obecně funkční mikroplatební systém povede k výraznějšímu využívání nákupu drobného zboží, lístků, vstupenek, možná letenek, k použití na aukčních serverech, ke stahování hudby či filmů a při platbě za obsah či webové služby. Nelze předpokládat, že by byl hojně využíván při internetovém nakupování při částkách v řádech tisíci korun.

Jen pro připomenutí: Přední české portály Centrum.cz a Atlas.cz před několika dny představily screenshoty své nové úvodní stránky. Nebudu řešit do jaké míry jsou okopírované od Yahoo, vždyť před několika lety také všechny vypadaly jak Yahoo, jenom Seznam byl červenej, Atlas modrej a Centrum oranžovej. Trochu nechápu, proč Centrum u své barvy v návrhu nezůstalo, ale nedělejme předčasné závěry, na jeho novou homepage si budeme muset ještě počkat.

Ale je jiná věc, která mě v souvislosti s představením nových designů portálů překvapila. Totiž, že jsou optimalizovány, stejně jako Yahoo, pro minimální rozlišení 1024*768 (respektive 960*600, pro webdesign ale nepodstatné). Atlas to dnešním spuštěním potvrdil, Centrum mi tuto informaci nepotvrdilo, ale ani nevyvrátilo a z verze, kterou jsem měl možnost testovat, to vypadá, že k používání portálu bude skutečně potřeba minimální rozlišení 1024*768.

Statistiky zde na Oříšku říkají, že rozlišení 800*600 stále používá něco kolem čtyř procent uživatelů, globální statistiky Toplistu mluví o 6,9 procentech uživatelů s rozlišením 800*600 a dokonce 2,8 procent uživatelů s rozlišením 640*480. Stále tu tedy máme téměř deset procent návštěvníků, kterým se na portálech bude zobrazovat horizontální posuvník. Není to příliš velké číslo na to, aby ho mohly portály zanedbat? Bude to snad znamenat rychlejší přechod k vyšším rozlišením? Co to znamená pro webdesign? Můžeme už na šířku 800 pixelů zapomenout a optimalizovat pro 1024px? Co na to Petr Šnajdr? A Jan Tleskač?

• Najdi 5 rozdílů
• Odliš se nebo zemři: Atlas.cz a Centrum.cz
• Nový kabátek pro Atlas.cz
• Atlas.cz má nové logo

Google rozšířil svou službu Google Books. Od dnešního dne můžete stahovat plné znění knih, kterým vypršel copyright, ve formátu PDF. Do této doby bylo možné tyto knížky pouze prolistovat v rozhraní Google. Chcete-li si některou knihu stáhnout, stačí ve vyhledávání zaškrtnout volbu "Full view books".

Dalších více jak 19 000 knih si můžete stáhnout na projektu Gutenberg.

• Google to allow free downloads of books
• Google Allows Downloads of out-of-copyright Books

Je Web 2.0 bullshit nebo je třeba spíše hledat hrdiny českého Webu 2.0? Na unáhlené závěry je moc brzo a hrdiny určuje historie. Takže?

Opravdu stačí přijít s novým projektem, použít velké nadpisy, hodně prostoru kolem, několik grafických přechodů, název rozdělit tečkou, obsah vytvoří komunita a potom ho s pompou sobě vlastní prodat investorovi bažícím po moderních Web 2.0 projektech? To je bohužel ta neprůhledná mlha, která je kolem „druhé generace webů“ uměle vytvářena.

Není to tak dávno, co každý zpravodajský server psal denně o blozích. "Weblogy jsou snůškou grafomanských plků", "s blogy přichází nový typ zpravodajství", "kdy blogy nahradí zpravodajské weby", "blogy jsou další internetovou bublinou", mohli jsme pravidelně čítávat. Pravda zůstala někde na půli cesty. Některé weblogy zůstaly jen nic neříkajícími osobními výlevy, z některých bloggerů se staly mediálně známé osobnosti, některé blogy dokázaly vytlačit zavedené magazíny, jiné zpravodajské weby dokázaly weblogy úspěšně využít ku prospěchu svému. Bublina jménem weblog splaskla, máme tu další…

…zdráhám se používat název Web 2.0, protože ve skutečnosti nevím co znamená, nedokážu ho vymezit, kdybyste mi ukázali několik webů, měl bych problémy označit, který Web 2.0 je a který není. Každopádně čím více se o „tom“ bude mluvit, tím více se bublina nafoukne a pak zase praskne. Na jedné straně zůstanou vítězové, na druhé poražení. Dějiny však píšou jen ti první, takže za několik let se pojmem Web 2.0 bude moci pochlubit jen několik úspěšných projektů, které si dokázali najít fungující obchodní model a přežít.

Výhodou projektů založených na sociální síti je to, že obsah tvoří komunita. Což je bohužel i jejich nevýhoda. Reklama, vyšperkované texty, senzační nabídky, to se sem nehodí. Cestou je virální marketing, ne však každému se podaří tento typ reklamy využít. Aby se tyto projekty mohly zařadit mezi zdařilé, musí přijít s novými formami marketingu. Proto se zájmem sleduji všechny ty nové weby, české Linkuj, jagg, CoJeNoveho, jsem zvědavý na Zandlův listopad. Zatím jsem však nenarazil na nic, kvůli čemu bychom Web 2.0 mohli nazvat novou zlatou horečkou. Sem tam klasické bannery, kontextová reklama jen po skromnu. Máloco naznačuje tomu, že Web 2.0 zrodí nové miliardáře. Spoléhat se pouze na bohaté portály a investory je naivní.

Venku se nám ochladilo, školní prázdniny se blíží ke svému závěru, okurky máme zavařený, na internetu tedy opět začíná být živo. O první rozruch se, ač nerad, postaral Patrick Zandl. Spustil Jagg.cz, službu pro sdílení zajímavých odkazů, přimíchal se do toho Radek Hulán a další flameware máme na světe.

„Pouze dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. Ačkoli tím prvním si nejsem jist.“
Albert Einstein

Ale o tom jsem vlastně psát nechtěl. Téměř po roční pauze je tu totiž nový Oříšek. S novou nabídkou, s novými lidmi, s novou chutí do práce a do psaní. Na českém internetu je stále dosti zajímavého ke komentování a bylo by škoda nechat to bez povšimnutí.

A jak bývá dobrým zvykem, první příspěvek po redesignu slouží jako fórum pro vaše názory, výtky a připomínky k novému vzhledu, funkčnosti či nefunkčnosti stránek. Jak a co se vám líbí/nelíbí, uvítám všechny komentáře. Zdlouhavé výběrové řízení nakonec vyhrál Textpattern rozšířený o Texy a několik dalších pluginů.

P.S: Na některých stránkách se ještě pracuje, takže informace o autorech, reference, atd. přibudou časem.

Kdybyste mě chtěli přinutit, abych oznámkoval tuto knihu na desetibodové stupnici, do políčka nápad bych nemohl napsat jinou číslici než deset. A to samo o sobě stačí na to, abych vám knihu mohl bez výčitků svědomí doporučit. Kdybych ale měl hodnotit provedení…

Skvělý nápad

Kniha určená webdesignérům, respektive grafikům připravující návrhy webových stránek v programu Adobe Photoshop, na českém knižním trhu skutečně scházela. Kniha, která čtenáře vede pomalu za ručičku při tvorbě reálných webových návrhů. Pamatuje na majitele české i anglické verze Adobe Photoshop ve verzi CS i CS2, v postupech používá české i anglické názvy, klávesové zkratky pro Windows i Mac. Navíc je celobarevná s pevnou vazbou, doplněná o CD-ROM se zkušební verzí Adobe Photoshop CS2, všemi obrázky použitými v knize a hotovými PSD soubory s popisovanými projekty. Nápadu lze jen těžko něco vytknout.

Pokulhávající provedení

Bohužel nápad sám o sobě není vše. Tak prvně, nevěřím příliš knihám, které jsou určeny jak pro naprosté začátečníky, tak i pro zkušené webdesignéry. Především proto, že zkušeným webdesignérům, pro které je Photoshop denním chlebem, příliš nového nepřinese a pro naprosté začátečníky, kterým Photoshop ze všeho nejvíc připomíná španělskou vesnici, je taktéž nevhodná. Zkuste totiž člověku, u kterého můžete předpokládat maximálně zkušenosti s HTML a CSS, říci, ať z nabídky vybere vhodný štětec. Stejně tak začátečníka napadne: „Ale jak v textu vytvořím ten seznam s odrážkami co je v knize? V projektu o tom není ani zmínka. V porovnání s podobnými knihami, které popisují tvorbu efektů v grafických programech, je kniha Jakuba Krčmáře málo podrobná, některé kroky popsány příliš rychle, někde na můj vkus chybí příslušný obrázek daného kroku.

Za druhé, čekáte-li od knihy vytříbený autorův styl alá Steve Krug či Scott Kellby doplněný o vtípky, citáty a aforismy, musím vás zklamat. Očekávejte jen suchý postup: „Vytvoříme z vrstvy pozadí normální vrstvu, aktivujeme štětec (B), aktivujeme nástroj kouzelná hůlka (W), zvolíme příkaz Vrstva kopírováním (Layer via Copy) …“ Ostatně někomu může stručný a jasný postup vyhovovat, ale pihou na kráse jsou nedokonalé slovní obraty a některá vyjádření. Posuďte sami:

Grafický design nehraje na webu hlavní roli, to ale neznamená, že jeho role je, na rozdíl od hlavní role obsahu, nedůležitá!

Je mylné se domnívat, že uživatelé s rozlišením např. 1600 x 1200 jsou ochuzeni nevyužitou plochou, kterou tvoří stránka pro výše jmenovaná rozlišení optimalizovaná.

Do vnořeného těla poté vložíme do ořezové masky vybranou fotografii.

Struktura knihy

V první kapitole Jakub Krčmář popisuje základní ovládání Photoshopu. Pro začátečníky je málo obsáhlá, pro zkušenější uživatelé zbytečná. Ve druhé kapitole se autor snaží čtenáře seznámit s teoretickými základy webdesignu. Některé informace bych tak dogmaticky neviděl, s některými fakty by odborníci určitě polemizovali. Jestli se do knihy o Photoshopu hodí například údaje o rozdílech ve vnímání muže a ženy nechávám na posouzení každého z vás.

V další části knihy se Jakub již věnuje hlavní myšlence knihy, krok po kroku popisuje tvorbu grafické návrhu webové stránky. Čtenář se postupně naučí vytvořit klasický design pro weblog, originální osobní prezentaci, luxusní web hotelu, reklamního studia či cestovní kanceláře. Těžko říci, proč je osmá kapitola nazvána jako prezentace produktu, ve skutečnosti se v ní naučíte vytvořit jednoduchý a atraktivní design ve stylu webu Beze-slova.cz pouze v jiných barvách. V deváté kapitole autor slibuje tvorbu praktických problémů jako je 3D krabice s vrženým stínem nebo tvorba favicony. V desáté kapitole se věnuje řezání designu, popisu grafických formátů (v knize pro začátečníky bych očekával informaci o (ne)podpoře PNG v IE) a podobě správného PSD souboru. Na konci knihy nechybí webové odkazy na oblíbené zdroje, doporučená literatura a abecední rejstřík.

Škoda, že webových projektů je v knize popsáno jen šest. Určitě bych si místo prvních dvou kapitol dokázal představit další propracované webové návrhy. Je například s podivem, že ačkoli autor v teoretické stati poukazuje na důležitost vyhledávacího formuláře na každém webu, grafický návrh vyhledávacího políčka není ani v jednom projektu popsán.

Co říci závěřem

Nebojím se vám knihu doporučit. Především vám, kteří máte alespoň základní zkušenosti s prací v Adobe Photoshop, ale na druhou stranu jste ještě nevytvořili desítky grafických návrhů. Pro vás bude kniha přínosem.

• Adobe Photoshop – praktický webdesign
• Autor: Jakub Krčmář
• Nakladatelství: Grada Publishing
• Datum vydání: červenec 2006
• Počet stran: 204

Standardní prodejní cena knihy je 399 Kč (599 Sk), objednat si ji můžete přímo z nakladatelství. Na Vltavě za 367 Kč.

A ještě jedna věc, až budete odlepovat cédečko od knihy, vezměte si na to raději nůž :o)

Česká pošta získala 3. srpna od ministersva informatiky akreditaci k vydávání elektronických podpisů. Od zítřka tak bude možné na sedmi pobočkách v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích, Brně a Ostravě získat certifikát nutný k používání elektronického podpisu.

Z tiskové zprávy vyplývá:

• Od prosince 2005 se rozroste počet kontaktních míst na sedmdesát,
• v období let 2006/2007 by se měl jejich počet rozrůst až na čtyři sta,
• cena: 190 korun včetně DPH (první akreditační společnost I.CA nabízela tuto službu za více než 700 korun)
• krom elektronického podpisu bude Česká pošta nabízet také elektronickou značku, kterou mohou využívat celé firmy a úřady.

Jak získat e-podpis? Ve stručnosti, musíte si na domácím PC vygenerovat žádost, nahrát na disketu, odnést na poštu, kde vám na disketu nahrají certifikát a doma si tento certifikát nainstalujete. Pokud budete chtít podpis používat mimo domácí PC, můžete si na přenosné médium vygenerovat soukromý klíč. Alespoň takto mi to bylo vysvětleno.

Jak dostanu do mého notebooku disketu opravdu nevím...shůdnější by asi byl postup přes USB disk, CD-ROM nebo přes nahrání certifikátu na web, který si potom uživatel doma stáhne. Zítra se na to zeptám...

Obecně se předpokládá, že boom elektronického podpisu nastane právě díky větší dostupnosti a nižší ceně a prvními subjekty, které půjdou v čele má být státní správa, města a obce. Já si to nemyslím, vždyť všechny obce tuto možnost nevyužily ani když byla zdarma. Proces získání a používání e-podpisu se mi zdá příliš složitý a příliš nevěřím v jeho běžné používání ani mezi fyzickými osobami ani mezi úřady.

Nevím jestli jsem něco zaspal, ale v nastavení Google jsem dnes náhodu narazil na možnost přepnout si Google do verze pro PDA nebo XHTML mobilní verze ("-//WAPFORUM//DTD XHTML Mobile 1.0//EN").

Také jsem si tam všiml možnosti nastavení filtrování erotického obsahu. Defaultně je nastaveno moderate filtering, ale zvolit si můžete také strict a nebo non. Zajímavé, já myslel, že Google proti neslušnému obsahu bojuje jak jen může... tohle je možné pouze při nastavené angličtině.

Pokud je to stará věc, tak tenhle příspěvek ignorujte ;)

Pokud v pátek dočtete Patrickovo čtení, pravděpodobně toho na práci moc mít nebudete.

Pamatujete ještě na časopis Internet? Potáhněte slzu a pojďme se podívat, co nám z něj zbylo. Opravdu jsou to jen střepy a zbytky, které bylo těžké povytahovat. Výbornej humor.

Začneme s BookMarX, rok 1997 a 1998. Nezapomenutelné obálky - prohlédnout!.

Historická čísla, uchovala se 8-37

• 8
• 9
• 10
• 11
• 12
• 13
• 14
• 15
• 16
• 17
• 18
• 19
• 20
• 21
• 22
• 23
• 24
• 25
• 26
• 27
• 28
• 29
• 30
• 31
• 32
• 33
• 34
• 35
• 36
• 37

Archiv denního webu

• Zprávičky z roku 1998
• Zprávičky z roku 1999

Další kouzelnost - seriál Hatmatilka.

Super věcička pro toho, kdo miluje frejmy. Ale tohle tak yurčitě vyzkoušejte.

A teď už opravdu jenom střepy. Dochované aktualitky z jara 97, to nejlepší z Cache 96 (ale dobrý), soutěž animovaných gifů, wwwzorníčky barviček, Závěry XI. čísla časopisu Internet splníme! a rozhovor se slavným hackerem CzErtem.

Příjemnou zábavu.